Pokud mají určitá zvířata ve svém
návyku zařazený zimní spánek, pak jsem zcela jistě zvláštní druh, který je s každoroční jistotou postižen spánkem jarním. Většinou přichází v tu
nejméně vhodnou dobu a vyřadí mě z provozu tak na týden. Ale jednu výhodu
to má – jarní deště a bahno vyměním za vyhřátou postel a asexuální pyžamo.
Zcela legitimně a bez výčitek!
Ale to není jediná výhoda
postelového režimu. Konečně mám totiž čas na malé, přesto nevyhnutelné činnosti,
jako je pedikúra, přečtení všech rozečtených knih, prolistování všech časopisů,
snězení všech čokoládových zásob nebo plánovaní svého vysněného obydlí,
dovolené, práce, budoucího života...
Takže jsem právě zahájila svoji
novou léčbu tím, že jsem z ní udělala přednost a povýšila ji na volno,
které si zasloužím. Občas do sebe sice vpravím nějaké to léčivo, ale jinak si
užívám. Díky nové ELLE už znám celou jarní kolekci od Diora, vím, jaký krém si
půjdu koupit, až se mi přestanou podlamovat kolena a na zápěstí mi omamně voní
nový parfém od YSL. Co na tom, že z vlastní důstojnosti všechna zrcadla
radši obcházím obloukem a můj momentální dress code velí co možná
nejvytahanější, nejinfantilnější a nejměkčí šatstvo.
Až totiž budu schopná vykročit
z postele pravou nohou a z toho počasí venku se stane opravdové jaro,
budeme na sebe vzájemně připraveni. Dokonalá symbióza, co říkáte?
P.S. A jak jarní únavu přežíváte vy?
Nemoc nezávidím, i když zpomalení a nějaký day off by se mi rozhodně hodil. Poslední týdny se chodím domů už jenom vyspat a kolikrát to není ani těch potřebných 8 hodin.
OdpovědětVymazatMám to stejně Lucko, viz můj předchozí článek ;)
Vymazat